Pražská 18, 250 69 Vodochody
tel./fax: +420 220 940 481
e-mail: ou@maslovice.cz
Úřední hodiny pro veřejnost:
úterý 18 - 20,30 hod
Datum otevření: 27. září 2003.
Délka stezky: 1,2
km
Stezka vede od Vltavy od přívozu po silnici kolem Výzkumného
ústavu včelařského v Máslovicích na Dole, údolím Máslovického
potoka, vzhůru zalesněnou strání - chráněným územím Máslovická
stráň, ulicí Vltavskou přes náves k Malému máslovickému muzeu
másla. Stezku můžeme projít i obráceným směrem od muzea v
Máslovicích. Stezka má 12 zastavení.
V současné době probíhá rekonstrukce některých časem poškozených sochařských děl.
Autor projektu: ing. Vladimír Chalupný
Výtvarný návrh
a realizace: účastníci sochařského sympozia Máslovice 2003
pod vedením Mgr.Šárky Havlíčkové, ak.mal. Romana Kárníka
Koordinátorka projektu: ing. Vladimíra Sýkorová
1. zastavení: Máslovický přívoz
Patří mezi poslední a zároveň nejstarší vltavské přívozy. Od
pradávna náleželo jeho provozování k povinnostem a právům držitelů
máslovického mlýnu, zvaného "Na Dole". V roce 1557 se
uvádí v urbáři svatovítské kapituly, které mlýn s celou vsí
Máslovice patřil, mezi povinnostmi mlynáře "chovat lodě k
lovení ryb a převážení". V pozdějších dobách majitelé přívoz
pronajímali. Tak od roku 1893 nájemce Matěj Vlasák odváděl majiteli
ročně 120 zlatých a 84 kg dobrých ryb. Posledním nájemcem byl
libčický občan Břetislav Kraif. V letech 1955 - 1959 provozovala
přívoz ve vlastní režii obec Máslovice a v letech 1959 - 1997
okresní správa a údržba silnic. Po změně silničního zákona, který
již neuváděl přívozy jako součást pozemních komunikací, přešel
přívoz do majetku obce Máslovice a od roku 1997 jej provozuje podle
dohody s obcí Výzkumný ústav včelařský v Máslovicích - Dole. Jízdní
řád přívozu.
2. zastavení: Letní sídlo dr.
Julia Grégra
Dr. Julius Grégr (1831 -1896) byl
významný český politik 2. poloviny 19. století. Byl předákem
mladočeské strany a jejím poslancem na zemském sněmu a říšské
radě. Proslul také jako majitel a vydavatel Národních listů, které
byly tehdy nejčtenějším českým deníkem.
Dr. Grégr byl velkým
bojovníkem za česká národní práva a jako takový byl rakouskými
úřady pronásledován a také vězněn. Na sklonku svého života koupil
roku 1893 v Máslovicích mlýn, řečený "Na Dole".Mlýn tu
stával od pradávna a první písemná zmínka o něm pochází již z roku
1298. Nedaleko mlýnu si dr. Grégr postavil své letní sídlo, kde
také 4. října 1896 zemřel. Přes krátkou dobu pobytu zde zanechal
dobré dílo, které ho bude stále připomínat. Na stráni nad mlýnem
vysadil vinice a stráně nad svou novou vilou směrem k Větrušicím
zalesnil smíšeným lesem. Obci Máslovice daroval velký soubor knih a
založil tak veřejnou obecní knihovnu. Zasloužil se také o
postavení nové obecné školy ve Vodochodech, aby vodochodské a
máslovické děti nemusily chodit do školy až do Odolena Vody,
vzdálené 5 km a spojené s těmito vesnicemi jen blátivými polními
cestami, na podzim a v zimě pro bláto a sníh často vůbec
neschůdnými. Usiloval také o postavení silnice z Vodochod k
vltavskému přívozu, k čemuž však došlo až téměř po 30 letech po
jeho smrti.
Dr. Grégr byl dvakrát ženat a s každou ženou měl
šest dětí. Nejstarší syn z druhého manželství byl od dětství stižen
tak silnou padoucnicí, že byl v dospělosti zcela slabomyslný a
nemohl žít bez ošetřovatele. Aby mohl v klidu dožít svůj smutný
život, odkázal mu otec celé své letní sídlo se všemi pozemky. To v
letech 1914 - 1921 spravoval Radomírův poručník a Grégrův zeť dr.
Ladislav Prokop Procházka, hlavní pražský hygienik a v letech 1920 -
1921 ministr zdravotnictví. Po Radomírově smrti prodali jeho
sourozenci objekt státu a ministerstvo zemědělství sem umístilo
výzkumný ústav včelařský, který tu sídlí dodnes a bývalá Grégrova
vila i bývalý mlýn pod silnicí jsou součásti jeho areálu.
3. zastavení: Výzkumný ústav včelařský v Máslovicích -
Dole
Založen
byl spolu s dalšími výzkumnými ústavy pro živočišnou
výrobu
roku 1919, výzkumnou činnost zahájil v roce 1922 a od
roku 1923 sídlí na tomto místě. Ústav řeší úspěšně řadu
vědeckých
otázek na úseku biologie a plemenitby včel včetně
umělého
osemeňování (inseminace) včel, včelařské
botaniky, výživy včel
a technologie chovu a prevence a
tlumení chorob včel. Rozsáhlá je
i činnost vzdělávací a
různé služby včelařům, výroba léků
a mezinárodní spolupráce s
obdobnými pracovišti v zahraničí. Ústav
je znám také jako
výrobce vynikající Dolské medoviny.
Obhospodařuje rovněž 4
ha vinic.
Výzkumný ústav
včelařský v Máslovicích
4. zastavení: Objímací strom
"Toť
objímací strom celé planety. Proto je jeho korunou celá země a
všechny ostatní stromy na ní. Jeho kořen ční ke hvězdám, to abys
mohl spatřit jeho krásu, a jeho kmen se honosí nejkrásnější
kůrou."
5. zastavení:
Kaplička
Přírodní rezervace Máslovická stráň
Vyhlášena roku 1999 na ploše 27,25 ha, zaujímající k jihu obrácené
svahy údolí Máslovického potoku. Původně suché pastviny s
rozptýleným keřovým porostem od počátku 20. století zalesňovány
převážně borovicí černou a akátem. Na nezalesněných skalních
výchozech se zachovala původní rostlinná společenství suchých
skalních stepí s řadou vzácných druhů rostlin. Z hub mezi ně patří
především vzácná nejedlá hvězdovka Pouzarova, která tu byla v naší
republice objevena vůbec poprvé.
6. zastavení:
Kukačka a lavička
Skrz kukačku zahlédnete jiné barvy
přírody.
7.
zastavení : Orchidej
Chráněné
rostliny Máslovické stráně
Šest z chráněných rostlin z této
lokality: tařice skalní, vlnice obecná, hvězdnice zlatohlávek,
bělozářka liliovitá, kavyl péřitý, koniklec luční.
8. zastavení: Houpajda
9. zastavení: Ptačí strom
Při
sledování bylo v letech 1996 - 1999 bylo zjištěno v této
lokalitě celkem 82 druhů ptáků a 18 druhů savců, z nichž
mnohé druhy jsou chráněné. Z ptáků mezi chráněné patří
kukačka obecná, brhlík lesní, dlask tlustozobý, strakapoud
velký aj., ze savců pak ježek západní, rejsek malý,
netopýr
rezavý aj. Hojný je svět hmyzu, z něho uvádíme
alespoň
nápadně krásného vzácného otakárka fenyklového.
Na
skalnatých výchozech je poměrně častá ještěrka
obecná,
z plžů pak suchomilka obecná s tmavými pásky na ulitě.
10. zastavení: Naučná chýše (na Prostředním
vrchu)
Překvapení na 100 cm2 povrchu země
Budete-li trpěliví, bude vaše trpělivost odměněna zajímavým
poznatkem. Zadívejte se pozorně na malý kousek země o ploše asi
100 cm2 a alespoň tři minuty jej pečlivě pozorujte. Uvidíte-li
broučky či jiný větší hmyz, přibližte hlavu k zemi ještě více.
Poznáte to, co jinak běžně přehlížíme. Poznáte, jak bohaté a
mnohotvárné jsou formy života na povrchu země, po kterém často
bezmyšlenkovitě šlapeme.
Kořeny, základ existence rostliny
Před sebou máte
kořenový systém stromu, který mu zajišťuje výživu, čerpanou ze země.
Ani kořeny nejsou obyčejné. Z malých nitkovitých kořínků
přecházejí v kořeny až tak silné, že v zemi drží celý obrovský
strom. Zkuste sledovat kořínek od nitkovitého konce až po silný kořen.
Kmen, tělo stromu
Kmen tvoří tělo stromu, kterým proudí živiny. Roste do
šířky i do
výšky. Každý strom má jiný tvar i strukturu
povrchu kmene
v závislosti na druhu a na podmínkách, za
jakých jeho růst probíhal.
Porovnejte třeba kmen stromu
před vámi s kmenem stromu kousek
za ním.
Větve, ruce stromu
Větve stromu by se daly
označit za jeho ruce a listy na nich za prsty,
chytající
sluneční světlo, potřebné pro život stromu. Je v nich živo.
Pohrává si s nimi větřík a skotačí na nich nespočet ptáků a
ptáčků.
Zkuste je spočítat. Nemusíte je vždycky vidět,
stačí počítat, kolik
druhů ptačích hlasů uslyšíte.
Koruna, hlava stromu
Poslední pohled patří
nejpoetičtější části stromu. Zahleďte se do korun stromů a sledujte
nebe, prosvítající klenbou. Zaposlouchejte se do orchestru, kde
hudebníky jsou vítr, hrající na větve, lístečky, lístky a listy a
ptáci s hlasy tak okouzlujícími, že při nich blednou závistí i
slavní operní pěvci. Společně vytvářejí hudební dílo vrcholné
kvality. Postůjte chvíli tiše a poslouchejte.
11.
zastavení: Kameny
Geologické poměry v údolí Máslovického
potoku.
Erozí vzniklé údolí Máslovického potoku je
geologicky zajímavé. Na jeho svazích vystoupily na povrch
proterozoické (starohorní) horniny, které jsou skalním podkladem
pro celou krajinu širšího okolí, avšak v rovinatém terénu nad
údolím jsou převážně překryty vrstvami mladších hornin (slín,
štěrkopísky, spraše aj.)
Typickými horninami údolí
Máslovického potoku jsou:
- křemenný diorit: hlubinná
vyvřelina žulové povahy, složená ze sodno-vápenatého živce
(plagioklasu), křemene, amfibolu a biotitu (tmavé slídy).
-
brekciovitý (útržkově rozpraskaný) spilit: lávová hornina,
vylitá na dně proterozoického moře zhruba pře 600 miliony let,
složená hlavně ze sodno-vápenatého živce, amfibolu a
chloritu.
- žulový porfyr: žilná hornina doprovázející
hlubinné vyvřeliny tzv. dolnovltavského plutonu. Skládá se ze živců,
zčásti tvořících až 1 cm velké bílé vyrostlice, z křemene a malého
množství biotitu (tmavé slídy).
- jílová břidlice: původně
bahnitá usazenina proterozoického moře. Její hlavní složkou jsou
jílové minerály, jmenovitě illit.
- droba: původně písčitá
usazenina proterozoického moře. Skládá se z drobných zrnek křemene a
živců, tmelených jílovou hmotou.
- buližník: sraženina
křemičitých gélů proterozoického moře. Skládá se téměř výhradně z
jemných zrnek křemene zbarvených tmavým grafitickým pigmentem. Často
bývá protínána žilkami bílého křemene.
Pro zájemce o geologii je v muzeu a na obecním úřadě k dispozici publikace Prof. Fediuka Máslovice a okolí očima geologa.
12. zastavení: Kompas
(ukazatel do různých
míst na světě)
13. zastavení: Malé máslovické muzeum másla