Naučná stezka

Datum otevření: 27. září 2003.
Délka stezky: 1,2 km
Stezka vede od Vltavy od přívozu po silnici kolem Výzkumného ústavu včelařského v Máslovicích na Dole, údolím Máslovického potoka, vzhůru zalesněnou strání - chráněným územím Máslovická stráň, ulicí Vltavskou přes náves k Malému máslovickému muzeu másla. Stezku můžeme projít i obráceným směrem od muzea v Máslovicích. Stezka má 12 zastavení.

V současné době probíhá rekonstrukce některých časem poškozených sochařských děl.

Autor projektu: ing. Vladimír Chalupný
Výtvarný návrh a realizace: účastníci sochařského sympozia Máslovice 2003 pod vedením Mgr.Šárky Havlíčkové, ak.mal. Romana Kárníka
Koordinátorka projektu: ing. Vladimíra Sýkorová

1. zastavení: Máslovický přívoz 
Patří mezi poslední a zároveň nejstarší vltavské přívozy. Od pradávna náleželo jeho provozování k povinnostem a právům držitelů máslovického mlýnu, zvaného "Na Dole". V roce 1557 se uvádí v urbáři svatovítské kapituly, které mlýn s celou vsí Máslovice patřil, mezi povinnostmi mlynáře "chovat lodě k lovení ryb a převážení". V pozdějších dobách majitelé přívoz pronajímali. Tak od roku 1893 nájemce Matěj Vlasák odváděl majiteli ročně 120 zlatých a 84 kg dobrých ryb. Posledním nájemcem byl libčický občan Břetislav Kraif. V letech 1955 - 1959 provozovala přívoz ve vlastní režii obec Máslovice a v letech 1959 - 1997 okresní správa a údržba silnic. Po změně silničního zákona, který již neuváděl přívozy jako součást pozemních komunikací, přešel přívoz do majetku obce Máslovice a od roku 1997 jej provozuje podle dohody s obcí Výzkumný ústav včelařský v Máslovicích - Dole. Jízdní řád přívozu.

2. zastavení: Letní sídlo dr. Julia Grégra 
Dr. Julius Grégr (1831 -1896) byl významný český politik 2. poloviny 19. století. Byl předákem mladočeské strany a jejím poslancem na zemském sněmu a říšské radě. Proslul také jako majitel a vydavatel Národních listů, které byly tehdy nejčtenějším českým deníkem.
Dr. Grégr byl velkým bojovníkem za česká národní práva a jako takový byl rakouskými úřady pronásledován a také vězněn. Na sklonku svého života koupil roku 1893 v Máslovicích mlýn, řečený "Na Dole".Mlýn tu stával od pradávna a první písemná zmínka o něm pochází již z roku 1298. Nedaleko mlýnu si dr. Grégr postavil své letní sídlo, kde také 4. října 1896 zemřel. Přes krátkou dobu pobytu zde zanechal dobré dílo, které ho bude stále připomínat. Na stráni nad mlýnem vysadil vinice a stráně nad svou novou vilou směrem k Větrušicím zalesnil smíšeným lesem. Obci Máslovice daroval velký soubor knih a založil tak veřejnou obecní knihovnu. Zasloužil se také o postavení nové obecné školy ve Vodochodech, aby vodochodské a máslovické děti nemusily chodit do školy až do Odolena Vody, vzdálené 5 km a spojené s těmito vesnicemi jen blátivými polními cestami, na podzim a v zimě pro bláto a sníh často vůbec neschůdnými. Usiloval také o postavení silnice z Vodochod k vltavskému přívozu, k čemuž však došlo až téměř po 30 letech po jeho smrti.
Dr. Grégr byl dvakrát ženat a s každou ženou měl šest dětí. Nejstarší syn z druhého manželství byl od dětství stižen tak silnou padoucnicí, že byl v dospělosti zcela slabomyslný a nemohl žít bez ošetřovatele. Aby mohl v klidu dožít svůj smutný život, odkázal mu otec celé své letní sídlo se všemi pozemky. To v letech 1914 - 1921 spravoval Radomírův poručník a Grégrův zeť dr. Ladislav Prokop Procházka, hlavní pražský hygienik a v letech 1920 - 1921 ministr zdravotnictví. Po Radomírově smrti prodali jeho sourozenci objekt státu a ministerstvo zemědělství sem umístilo výzkumný ústav včelařský, který tu sídlí dodnes a bývalá Grégrova vila i bývalý mlýn pod silnicí jsou součásti jeho areálu.

3. zastavení: Výzkumný ústav včelařský v Máslovicích - Dole 

  Založen byl spolu s dalšími výzkumnými ústavy pro živočišnou 
  výrobu roku 1919, výzkumnou činnost zahájil v roce 1922 a od 
  roku 1923 sídlí na tomto místě. Ústav řeší úspěšně řadu vědeckých 
  otázek na úseku biologie a plemenitby včel včetně umělého 
  osemeňování (inseminace) včel, včelařské botaniky, výživy včel 
  a technologie chovu a prevence a tlumení chorob včel. Rozsáhlá je 
  i činnost vzdělávací a různé služby včelařům, výroba léků 
  a mezinárodní spolupráce s obdobnými pracovišti v zahraničí. Ústav 
  je znám také jako výrobce vynikající Dolské medoviny. 
  Obhospodařuje rovněž 4 ha vinic.
  Výzkumný ústav včelařský v Máslovicích

 

 4. zastavení: Objímací strom 
"Toť objímací strom celé planety. Proto je jeho korunou celá země a všechny ostatní stromy na ní. Jeho kořen ční ke hvězdám, to abys mohl spatřit jeho krásu, a jeho kmen se honosí nejkrásnější kůrou."

5. zastavení: Kaplička 
Přírodní rezervace Máslovická stráň
Vyhlášena roku 1999 na ploše 27,25 ha, zaujímající k jihu obrácené svahy údolí Máslovického potoku. Původně suché pastviny s rozptýleným keřovým porostem od počátku 20. století zalesňovány převážně borovicí černou a akátem. Na nezalesněných skalních výchozech se zachovala původní rostlinná společenství suchých skalních stepí s řadou vzácných druhů rostlin. Z hub mezi ně patří především vzácná nejedlá hvězdovka Pouzarova, která tu byla v naší republice objevena vůbec poprvé. 

6. zastavení: Kukačka a lavička
  
  Skrz kukačku zahlédnete jiné barvy přírody.




  




7. zastavení
 : Orchidej   
Chráněné rostliny Máslovické stráně
Šest z chráněných rostlin z této lokality: tařice skalní, vlnice obecná, hvězdnice zlatohlávek, bělozářka liliovitá, kavyl péřitý, koniklec luční.

8. zastavení: Houpajda

9. zastavení: Ptačí strom

  Při sledování bylo v letech 1996 - 1999 bylo zjištěno v této 
  lokalitě celkem 82 druhů ptáků a 18 druhů savců, z nichž 
  mnohé druhy jsou chráněné. Z ptáků mezi chráněné patří 
  kukačka obecná, brhlík lesní, dlask tlustozobý, strakapoud 
  velký aj., ze savců pak ježek západní, rejsek malý, netopýr 
  rezavý aj. Hojný je svět hmyzu, z něho uvádíme alespoň 
  nápadně krásného vzácného otakárka fenyklového. Na 
  skalnatých výchozech je poměrně častá ještěrka obecná, 
  z plžů pak suchomilka obecná s tmavými pásky na ulitě.

10. zastavení: Naučná chýše (na Prostředním vrchu) 
Překvapení na 100 cm2 povrchu země
Budete-li trpěliví, bude vaše trpělivost odměněna zajímavým poznatkem. Zadívejte se pozorně na malý kousek země o ploše asi 100 cm2 a alespoň tři minuty jej pečlivě pozorujte. Uvidíte-li broučky či jiný větší hmyz, přibližte hlavu k zemi ještě více. Poznáte to, co jinak běžně přehlížíme. Poznáte, jak bohaté a mnohotvárné jsou formy života na povrchu země, po kterém často bezmyšlenkovitě šlapeme.

Kořeny, základ existence rostliny 
Před sebou máte kořenový systém stromu, který mu zajišťuje výživu, čerpanou ze země. Ani kořeny nejsou obyčejné. Z malých nitkovitých kořínků přecházejí v kořeny až tak silné, že v zemi drží celý obrovský strom. Zkuste sledovat kořínek od nitkovitého konce až po silný kořen.

Kmen, tělo stromu

  Kmen tvoří tělo stromu, kterým proudí živiny. Roste do šířky i do 
  výšky. Každý strom má jiný tvar i strukturu povrchu kmene 
  v závislosti na druhu a na podmínkách, za jakých jeho růst probíhal. 
  Porovnejte třeba kmen stromu před vámi s kmenem stromu kousek 
  za ním.

  Větve, ruce stromu 
  Větve stromu by se daly označit za jeho ruce a listy na nich za prsty, 
  chytající sluneční světlo, potřebné pro život stromu. Je v nich živo. 
  Pohrává si s nimi větřík a skotačí na nich nespočet ptáků a ptáčků. 
  Zkuste je spočítat. Nemusíte je vždycky vidět, stačí počítat, kolik 
  druhů ptačích hlasů uslyšíte.

Koruna, hlava stromu 
Poslední pohled patří nejpoetičtější části stromu. Zahleďte se do korun stromů a sledujte nebe, prosvítající klenbou. Zaposlouchejte se do orchestru, kde hudebníky jsou vítr, hrající na větve, lístečky, lístky a listy a ptáci s hlasy tak okouzlujícími, že při nich blednou závistí i slavní operní pěvci. Společně vytvářejí hudební dílo vrcholné kvality. Postůjte chvíli tiše a poslouchejte.

11. zastavení: Kameny 
Geologické poměry v údolí Máslovického potoku.
Erozí vzniklé údolí Máslovického potoku je geologicky zajímavé. Na jeho svazích vystoupily na povrch proterozoické (starohorní) horniny, které jsou skalním podkladem pro celou krajinu širšího okolí, avšak v rovinatém terénu nad údolím jsou převážně překryty vrstvami mladších hornin (slín, štěrkopísky, spraše aj.)
Typickými horninami údolí Máslovického potoku jsou: 
- křemenný diorit: hlubinná vyvřelina žulové povahy, složená ze sodno-vápenatého živce (plagioklasu), křemene, amfibolu a biotitu (tmavé slídy).
- brekciovitý (útržkově rozpraskaný) spilit: lávová hornina, vylitá na dně proterozoického moře zhruba pře 600 miliony let, složená hlavně ze sodno-vápenatého živce, amfibolu a chloritu.
- žulový porfyr: žilná hornina doprovázející hlubinné vyvřeliny tzv. dolnovltavského plutonu. Skládá se ze živců, zčásti tvořících až 1 cm velké bílé vyrostlice, z křemene a malého množství biotitu (tmavé slídy).
- jílová břidlice: původně bahnitá usazenina proterozoického moře. Její hlavní složkou jsou jílové minerály, jmenovitě illit.
- droba: původně písčitá usazenina proterozoického moře. Skládá se z drobných zrnek křemene a živců, tmelených jílovou hmotou.
- buližník: sraženina křemičitých gélů proterozoického moře. Skládá se téměř výhradně z jemných zrnek křemene zbarvených tmavým grafitickým pigmentem. Často bývá protínána žilkami bílého křemene.

Pro zájemce o geologii je v muzeu a na obecním úřadě k dispozici publikace Prof. Fediuka Máslovice a okolí očima geologa.

12. zastavení: Kompas 
(ukazatel do různých míst na světě)

13. zastavení: Malé máslovické muzeum másla

 

© 2009, Obecní úřad Máslovice | Úvodní stránka |