Přijďte v sobotu 4.září před muzeum v Máslovicích obtisknout svou ruku na papír a vytvořit tak rekord v počtu obtisknutých rukou!
se uskuteční v neděli 12. září od 14 hodin u obecního úřadu.
se uskuteční v sobotu 4.září od 11.20-11.40 hodin na návsi.
Tradiční Posvícenské vinobraní se uskuteční v sobotu 11. září od 11 hodin do noci. V programu vystoupí i skupina YO YO Band!
Tradiční Posvícenské vinobraní se uskuteční v sobotu 11. září od 11 hodin do noci. V programu vystoupí i skupina YO YO Band!
Pražská 18, 250 69 Vodochody
tel./fax: +420 220 940 481
e-mail: ou@maslovice.cz
Úřední hodiny pro veřejnost:
úterý 19 - 20,30 hod
Datum otevření: 27. září 2003.
Délka stezky: 1,2 km
Stezka vede od Vltavy -
přívozu po silnici kolem Výzkumného
ústavu včelařského v Máslovicích na
Dole, údolím Máslovického potoka, vzhůru
zalesněnou strání - chráněným
územím Máslovická stráň,
ulicí Vltavskou přes náves k Malému
máslovickému muzeu másla. Stezku můžeme
projít i obráceným směrem od muzea v
Máslovicích. Stezka má 12 zastavení.
Autor projektu: ing. Vladimír Chalupný
Výtvarný návrh a realizace:
účastníci sochařského sympozia Máslovice
2003 pod vedením Mgr.Šárky Havlíčkové,
ak.mal. Romana Kárníka
Koordinátorka projektu: ing. Vladimíra Sýkorová
1. zastavení: Máslovický
přívoz
Patří mezi poslední a zároveň
nejstarší vltavské přívozy. Od pradávna
náleželo jeho provozování k povinnostem a
právům držitelů máslovického mlýnu,
zvaného "Na Dole". V roce 1557 se
uvádí v urbáři svatovítské
kapituly, které mlýn s celou vsí
Máslovice patřil, mezi povinnostmi mlynáře
"chovat lodě k lovení ryb a
převážení". V pozdějších dobách
majitelé přívoz pronajímali. Tak od roku 1893
nájemce Matěj Vlasák odváděl majiteli ročně 120
zlatých a 84 kg dobrých ryb. Posledním
nájemcem byl libčický občan Břetislav Kraif. V letech
1955 - 1959 provozovala přívoz ve vlastní režii obec
Máslovice a v letech 1959 - 1997 okresní správa
a údržba silnic. Po změně silničního zákona,
který již neuváděl přívozy jako součást
pozemních komunikací, přešel přívoz do majetku
obce Máslovice a od roku 1997 jej provozuje podle dohody s
obcí Výzkumný ústav včelařský v
Máslovicích - Dole. Jízdní
řád přívozu.
2. zastavení: Letní sídlo dr. Julia
Grégra
Dr. Julius Grégr (1831
-1896) byl významný český politik 2. poloviny
19. století. Byl předákem mladočeské strany a
jejím poslancem na zemském sněmu a
říšské radě. Proslul také jako majitel a
vydavatel Národních listů, které byly tehdy
nejčtenějším českým deníkem.
Dr.
Grégr byl velkým bojovníkem za česká
národní práva a jako takový byl
rakouskými úřady pronásledován a
také vězněn. Na sklonku svého života koupil roku 1893
v Máslovicích mlýn, řečený "Na
Dole".Mlýn tu stával od pradávna a
první písemná zmínka o něm
pochází již z roku 1298. Nedaleko mlýnu si dr.
Grégr postavil své letní sídlo, kde
také 4. října 1896 zemřel.Přes krátkou dobu
pobytu zde zanechal dobré dílo,které ho bude
stále připomínat. Na stráni nad mlýnem
vysadil vinice a stráně nad svou novou vilou směrem k
Větrušicím zalesnil smíšeným lesem. Obci
Máslovice daroval velký soubor knih a založil tak
veřejnou obecní knihovnu. Zasloužil se také o
postavení nové obecné školy ve Vodochodech, aby
vodochodské a máslovické děti nemusily chodit
do školy až do Odolena Vody, vzdálené 5 km a
spojené s těmito vesnicemi jen blátivými
polními cestami, na podzim a v zimě pro bláto a
sníh často vůbec neschůdnými. Usiloval také o
postavení silnice z Vodochod k vltavskému
přívozu, k čemuž však došlo až téměř po 30 letech po
jeho smrti.
Dr. Grégr byl dvakrát ženat a s
každou ženou měl šest dětí. Nejstarší syn z
druhého manželství byl od dětství stižen tak
silnou padoucnicí, že byl v dospělosti zcela
slabomyslný a nemohl žít bez ošetřovatele. Aby mohl v
klidu dožít svůj smutný život, odkázal mu otec
celé své letní sídlo se všemi pozemky.
To v letech 1914 - 1921 spravoval Radomírův poručník a
Grégrův zeť dr. Ladislav Prokop Procházka,
hlavní pražský hygienik a v letech 1920 - 1921 ministr
zdravotnictví. Po Radomírově smrti prodali jeho
sourozenci objekt státu a ministerstvo zemědělství sem
umístilo výzkumný ústav
včelařský, který tu sídlí dodnes a
bývalá Grégrova vila i bývalý
mlýn pod silnicí jsou součásti jeho areálu.
3. zastavení: Výzkumný ústav
včelařský v Máslovicích - Dole
Založen byl spolu s dalšími výzkumnými
ústavy pro živočišnou
výrobu roku
1919, výzkumnou činnost zahájil v roce 1922 a
od
roku 1923 sídlí na tomto
místě. Ústav řeší úspěšně řadu
vědeckých
otázek na úseku
biologie a plemenitby včel včetně umělého
osemeňování (inseminace) včel, včelařské
botaniky, výživy včel
a technologie chovu
a prevence a tlumení chorob včel. Rozsáhlá
je
i činnost vzdělávací a
různé služby včelařům, výroba léků
a mezinárodní spolupráce s
obdobnými pracovišti v zahraničí.
Ústav
je znám také jako
výrobce vynikající Dolské
medoviny.
Obhospodařuje rovněž 4 ha vinic.
Výzkumný
ústav včelařský v Máslovicích
4. zastavení: Objímací
strom
"Toť objímací strom
celé planety. Proto je jeho korunou celá země a
všechny ostatní stromy na ní. Jeho kořen ční ke
hvězdám, to abys mohl spatřit jeho krásu, a jeho kmen
se honosí nejkrásnější kůrou."
5. zastavení: Kaplička
Přírodní rezervace Máslovická
stráň
Vyhlášena roku 1999 na ploše 27,25 ha,
zaujímající k jihu obrácené svahy
údolí Máslovického potoku. Původně
suché pastviny s rozptýleným keřovým
porostem od počátku 20. století zalesňovány
převážně borovicí černou a akátem. Na
nezalesněných skalních výchozech se zachovala
původní rostlinná společenství suchých
skalních stepí s řadou vzácných druhů
rostlin. Z hub mezi ně patří především
vzácná nejedlá hvězdovka Pouzarova,
která tu byla v naší republice objevena vůbec poprvé.
6. zastavení: Kukačka a
lavička
Skrz kukačku zahlédnete jiné barvy přírody.
7. zastavení :
Orchidej
Chráněné
rostliny Máslovické stráně
Šest z
chráněných rostlin z této lokality: tařice
skalní, vlnice obecná, hvězdnice zlatohlávek,
bělozářka liliovitá, kavyl péřitý,
koniklec luční.
8. zastavení: Houpajda
9. zastavení: Ptačí strom
Při sledování bylo v letech 1996 - 1999 bylo zjištěno
v této
lokalitě celkem 82 druhů
ptáků a 18 druhů savců, z nichž
mnohé druhy jsou chráněné. Z ptáků mezi
chráněné patří
kukačka
obecná, brhlík lesní, dlask tlustozobý,
strakapoud
velký aj., ze savců pak ježek
západní, rejsek malý,
netopýr
rezavý aj. Hojný je
svět hmyzu, z něho uvádíme alespoň
nápadně krásného vzácného
otakárka fenyklového. Na
skalnatých výchozech je poměrně častá ještěrka
obecná,
z plžů pak suchomilka
obecná s tmavými pásky na ulitě.
10. zastavení: Naučná chýše (na
Prostředním vrchu)
Překvapení
na 100 cm2 povrchu země
Budete-li trpěliví, bude vaše
trpělivost odměněna zajímavým poznatkem.
Zadívejte se pozorně na malý kousek země o ploše asi
100 cm2 a alespoň tři minuty jej pečlivě pozorujte.
Uvidíte-li broučky či jiný větší hmyz,
přibližte hlavu k zemi ještě více. Poznáte to, co
jinak běžně přehlížíme. Poznáte, jak
bohaté a mnohotvárné jsou formy života na
povrchu země, po kterém často bezmyšlenkovitě šlapeme.
Kořeny, základ existence rostliny
Před
sebou máte kořenový systém stromu, který
mu zajišťuje výživu, čerpanou ze země. Ani kořeny nejsou
obyčejné. Z malých nitkovitých kořínků
přecházejí v kořeny až tak silné, že v zemi
drží celý obrovský strom. Zkuste sledovat
kořínek od nitkovitého konce až po silný kořen.
Kmen, tělo stromu
Kmen tvoří tělo stromu, kterým proudí živiny.
Roste do šířky i do
výšky.
Každý strom má jiný tvar i strukturu povrchu
kmene
v závislosti na druhu a na
podmínkách, za jakých jeho růst
probíhal.
Porovnejte třeba kmen stromu
před vámi s kmenem stromu kousek
za ním.
Větve, ruce stromu
Větve
stromu by se daly označit za jeho ruce a listy na nich za
prsty,
chytající sluneční
světlo, potřebné pro život stromu. Je v nich
živo.
Pohrává si s nimi
větřík a skotačí na nich nespočet ptáků a
ptáčků.
Zkuste je spočítat.
Nemusíte je vždycky vidět, stačí počítat,
kolik
druhů ptačích hlasů uslyšíte.
Koruna, hlava stromu
Poslední pohled
patří nejpoetičtější části stromu. Zahleďte se
do korun stromů a sledujte nebe, prosvítající
klenbou. Zaposlouchejte se do orchestru, kde hudebníky jsou
vítr, hrající na větve, lístečky,
lístky a listy a ptáci s hlasy tak
okouzlujícími, že při nich blednou
závistí i slavní operní pěvci. Společně
vytvářejí hudební dílo vrcholné
kvality. Postůjte chvíli tiše a poslouchejte.
11. zastavení: Kameny
Geologické poměry v údolí
Máslovického potoku.
Erozí vzniklé
údolí Máslovického potoku je geologicky
zajímavé. Na jeho svazích vystoupily na povrch
proterozoické (starohorní) horniny, které jsou
skalním podkladem pro celou krajinu širšího
okolí, avšak v rovinatém terénu nad
údolím jsou převážně překryty vrstvami
mladších hornin (slín, štěrkopísky, spraše
aj.)
Typickými horninami údolí
Máslovického potoku jsou:
-
křemenný diorit: hlubinná vyvřelina žulové
povahy, složená ze sodno-vápenatého živce
(plagioklasu), křemene, amfibolu a biotitu (tmavé
slídy).
- brekciovitý (útržkově
rozpraskaný) spilit: lávová hornina,
vylitá na dně proterozoického moře zhruba pře 600
miliony let, složená hlavně ze sodno-vápenatého
živce, amfibolu a chloritu.
- žulový porfyr:
žilná hornina doprovázející
hlubinné vyvřeliny tzv. dolnovltavského plutonu.
Skládá se ze živců, zčásti
tvořících až 1 cm velké bílé
vyrostlice, z křemene a malého množství biotitu
(tmavé slídy).
- jílová břidlice:
původně bahnitá usazenina proterozoického moře.
Její hlavní složkou jsou jílové
minerály, jmenovitě illit.
- droba: původně
písčitá usazenina proterozoického moře.
Skládá se z drobných zrnek křemene a živců,
tmelených jílovou hmotou.
- buližník:
sraženina křemičitých gélů proterozoického
moře. Skládá se téměř výhradně z
jemných zrnek křemene zbarvených tmavým
grafitickým pigmentem. Často bývá
protínána žilkami bílého křemene.
Pro zájemce o geologii je v muzeu a na obecním úřadě k dispozici publikace Prof. Fediuka Máslovice a okolí očima geologa.
12. zastavení: Kompas
(ukazatel
do různých míst na světě)
13. zastavení: Malé máslovické muzeum másla